Monday, July 30, 2012

USA_09: Ellis Peak & Road trip kolem LT


Priznam se, ze jsem byl poslední tyden trochu v utlumu - hlavne sportovnim :-) Mohl za to zejmena bezvyznamny puchyr, z ktereho se během par dnu meho tvrdohlaveho behani vyvinul vyznamnejsi problem - po tom, co se uz téměř zahojil se na tom stejnem miste cca 5x5 cm udelal další obri puchyr, takze jsem mel krasny double puchyr na jednom miste a nemohl skoro bez bolesti ani chodit.. Hlavne bych mel zminit, ze ho mam zespodu leveho chodidla, takze v miste, které se proste chuzi nevyhne :-) Takze jsem prozil vicemene tyden bez sportu, to ale neznamena, ze jsem se nehybal - i tak jsem toho stihl celkem dost, o tom ale az pozdeji. Mimochodem, zrovna jsem se vratil z prvniho poradneho treninku po tydnu (noha vypada vcelku ok) - proc to zminuju: domu jsem pribehl pekne vydesenej! Asi 10-20m od domu jsem totiž potkal medveda. Opet. Lekl jsem se hlavne proto, ze uz byla tma a ja si vsiml jen sviticich oci a obrysu obrovskeho tela. Okamzite jsem zastavil (utikat před medvedem by nebyl dobry napad), zvedl ruce, abych vypadal co nejvetsi a snazil se „v klidu“ stat. Po par desitkach vterin me medved, stojicici uprostred me cesty domu, propustil :-) Jinak s medvedem mam jeste jeden pribeh - včera jsem po pulnoci odjizdel z práce a před restauraci byly rozhazene kose - coz na 99% znamena, ze medved je nekde pobliz. Rano jsem prijel do práce a zjistil jsem, ze kousek od naší restaurace v noci na plazi někdo medveda zastrelil! Coz je samozrejme nezakonne - pry se za to jde na 3 roky natvrdo..

Ted uz k prvni casti nazvu tohoto dilu.. Eliss Peak. Minulou nedeli jsem podnikl další bike/run podnik, tentokrat kratsi, protože jsem musel byt v 16:00 v praci. I tak to ale zjevne stacilo na to, abych si ten puchyr dodelal :-) Vstavam brzo rano a vyrazim na kole opet na Barker Pass - cca 2200 mnm velky prusmyk v horach. V serpentinach si uvedomuji, ze jsem téměř zapomnel, jaka je to drina tam vyjet a v podstate se tesim na chvili kdy zesednu z kola a zacnu bezet! Ellis Peak je 2665 mnm vysoka hora, která lezi od Barker Passu presne na opacne strane nez Twin Peaks (blog 06). Narozdil od Twin Peaks vystup/vybeh není prakticky vůbec technicky, az na poslední 10-15m se dal cely bezet. Beh na Ellis Peak byl také podstatne kratsi - tam a zpet asi 15km. Odmenou mi byly krasne vyhledy jako vždy, citil jsem se dobře a proto se i „zabehl“  k Ellis Lake, které lezi pod stenou Ellis Peaku. Na vrcholu jsem potkal skvely par z Philadelphie, asi pul hodky jsem si s nema povidal o vsem moznem - od behani, hor, přes politiku az po fivefingers boty. Delaji cestu po zapadu USA, u Tahoe jsou tyden, před tim byli v Yosemitach. Skvele setkani! Pln dojmu a dobre nalady sbiham k Barker Pass, nasedam na kolo, za chvili jsem doma, rychla sprcha a hura na nocni „sichtu“ …

Rano po praci jsem se probudil a prvnim doslapnutim z postele na zem jsem vedel, ze to není dobre… Proto tyden pauza. Co me mrzi nejvic, je zruseny sobotni vystup s Toddem na Mt.Tallac! Nicmene na stredu jsem mel naplanovany volejbal s Kennym a dalsima amikama. Myslim, ze vam timto odstavcem zase trochu priblizim mentalitu mladych americanu tady u Lake Tahoe. Jak jsem zminil, v planu byl volejbal. I když volejbal je (když to reknu neskromne), jeden z mala sportu, který mi primo nejde, tak statecne rano vazu chodidlo do obvazu. Davam par lzic nutelly na dobrou naladu a vyrazim za Kennym. Když jsem se sesel s Kennym, tak to vypadalo ze na volejbal uplne zapomnel, ale nadsene mi povidal, ze nasel u jednoho z „doku“ vodni trampolinu!(hodne bohatsich americanu ma koupeny kousek brehu Lake Tahoe s molem, něco na zpusob nasich chat - mají u toho vetsinou lod a sluni se tam, grilujou atd..). Vypadal fakt nadsene a ja nevedel, k cemu nam je cizi vodni trampolina 50m od brehu. No prece na skakani do vody, chrli ze sebe Kenny. Takze velmi spontanne, odvazuji chodidlo, hazim na sebe plavky a plaveme k te trampoline! Hlavne bych mel zminit, ze to byl v podstate první okamzik, kdy jsem v Lake Tahoe regulerne plaval (snad to nasledujici mesic napravim..). Problemem je hlavne teplota, i když uz je prelom cervence a srpna, jezero je stále celkem chladne, kazdopadne koupat uz se da luxusne.. Po par minutach otuzovani jsme na trampoline, skaceme do vody atd, sranda :-) Potom se vracim k otazce, co bude s tim volejbalem… Jedeme ke Kennyho kamaradum na barak - Casey a Chad, dobry typci. Po par minutach seznamovani je volejbal zapomenut - plan: rafty. Po dalsich par minutach jsou rafty také zapomenuty. Bereme auto a vyrazime na road trip kolem celeho jezera! Takze abych to shrnul… rano jsem mel v planu chvilku beach volejbalu a místo toho plavu, skacu a sedim v aute na 120km okruzni jizde kolem celeho jezera.. 

Kluci mluvi o tom, ze zastavime ve vybezku Zephyr Cove, kde je hriste na frisbee. Rikaji tomu frisbee golf, ale ja jsem si myslel ze mluvi o frisbee ultimate, které se hraje i v CR. Nakonec se z toho vyklube uplne jiny sport - který bohuzel musim zaradit do kategorie vedle volejbalu. Frisbee golf je něco mezi frisbee, golfem a basketbalem (aspon mi to tak prijde..). Mate 18 jamek, jamku predstavuje kos - do ktereho se strefuje frisbee diskem. Ano - tohle vysvetleni mi prislo taky celkem jednoduche. Problem je, ze kose jsou od stanoviste vzdalene cca 200m a v ceste vam stoji klady, stromy, kopce a skaly :-) Hriste na frisbee golf jsou totiž v rozmanitem terenu.. Hral jsem ve dvojici s Caseym, který byl z nas ctyr suverenne nejlepsi - ani to nas bohuzel nezachranilo od prohry :D Dulezita věc, která me zaujala - za hrani na frisbee golf hristich se nic neplati, staci kdyz mate vlastní disky! Hadam, ze ve vetsine evropskych státu (aspon v CR) by to byly tucne castky/hod. :-) … Narocny den zakoncujeme zaslouzenyma burritos! Jo - ještě mi prislo doslova srandovni prejizdeni hranice Kalifornie a Nevady ve meste South Lake Tahoe. Doslova metr za hranici zacina město obrovskych hotelu a kasin, zatimco na kalifornske strane jsou male domy, restaurace, no proste normalni město..


Plany na dalsi dny tady moc nechci rozepisovat, protože naposledy když jsem je napsal, tak se nevyplnily (Mt.Tallac). Kazdopadne pokud bude zdravi slouzit, tak mam v planu v sobotu další bezecky závod - tentokrat to takova sranda nebude - 500-600 lidi na startu! Další blog ocekavejte za par dni a mejte se vsichni dobře!

Temer na hrebenu vedoucim k Ellis Peaku. Za mnou Sierra Nevada.

Ellis Peak Trail vede nejen vyprahlym kamenitym hrebenem, ale i krasnym lesem.

Jedina technictejsi cast kousek pred vrcholem, v dalce vrchol Ellis Peak (2665)

Vrcholova! Tyhle vyhledy mi budou na podzim chybet :-)

Ellis Lake, v pozadi upati samotne hory.

Neco spatneho se blizi.. :-)

Prvni chvilky ve vode jsou tvrde, ale Kenny ma cil jasny! Trampolina na dosah.

Kazde stanoviste ma "mapku", jakym smerem hazet. Tady se asi snazi Kenny radit Caseymu :-)

Takhle vypada frisbee golf kos. Vyhoda tohoto sportu je, ze je i pro totalni nesportovce a v krasne prirode!

Zadek Caseyho Dodge terenaku, opoustime Nevadu...

Monday, July 23, 2012

USA_08: Emerald Bay & Truckee Thursdays Festival


Po poslednim prispevku bez sportu si na sve prijdou opet milovnici hor, behani nebo jakehokoliv jineho sportu (ale i ostatní - samozrejme). Co je skvele na mem „treninku“ tady v USA je, ze to vlastne vůbec nepovazuju za trenink - dost často moje bezecke treninky predstavuji pouze zpusob dopravy - jak se dostat na mista, kam jinak nejde nebo proste na mista, ktera chci navstivit.

Vzhledem k tomu, ze mam hrozne moc rad hory, za poslednich 7 let jsem po Evrope prochodil/prolezl nespocet pohori a vrcholu, se snazim vyuzivat okoli Lake Tahoe naplno. Docela casto tady praktikuju v jednom treninku/vyletu kombinaci „kolo+beh+trek“, kdy vyrazim z domu na kole, to necham vetsinou v nejakem prusmyku zamcene u stromu a dal uz vybiham po svých, pricemz v nejstrmejsich mistech prechazim do chuze a třeba i par kilometru jen trekuju. Nemyslete si, ze jsem nejaky blazen, který jel do USA a jen tady beha - tak hodne pisu o horach a behani, prave proto ze to mam rad a jsou to pro me skvely zazitky - byt tady v tech horach a terenech. Ziju tady jinak normalni studentsky život zahrnujici i pivo, jezero, hudbu a další srandy :-) Nekdy je to pivo dokonce i zdarma - vcera v 11 vecer, když jsme finisovali v praci, za nama prisel jeden „server“ s nabidkou jakehokoliv drinku, která se neodmita. Vzhledem k teplote mistnosti (vysoka), v ktere pracujeme, jsem téměř vykrikl „Beeeer, please. Please!“ Cekal jsem, ze se za chvili objevi s klasickym mensim slabym americkym pivem - ale on prekvapil  - donesl mi kvalitni 1L nadobu plnou piva! Takze poslední hodina práce utekla jako nic!

To jsem trochu odbehl od nazvu meho dnesniho blogu. Jak jsem nakousl minule, jednim z nejnavstevovanejsich mist u Lake Tahoe, je Emerald Bay. Je to krasna zatoka, ve které je jeste maly ostruvek, a nad kterou cni Eagle Falls (vodopady). Ve stredu volny den - plan jasny - dojet na kole do Emerald Baye (cca 20km) - zkouknout zaliv, vodopady a vydat se na horsky beh po Eagle trailu, k Eagle Lake a dal az kam to pujde. Tentokrat vstavam prekvapive vcas, davam par tortill s nutellou (moje standartni sportovni snidane) a vyjizdim směr EB. Od kola jsem si sliboval, ze nebude zdaleka tak narocne jako na Barker Pass (10km stoupani), to jsem se ale prepocital. Minul jsem dva jiné zalivy (Meeks Bay, Rubicon Bay), kde to bylo nahoru/dolu a pak zacalo stoupani do D.L.Bliss Passu, které na mem ori, (který sam radi stylem - „z lehkeho prevodu sam na tezsi“ - coz je dost deprimujici), bylo znacne unavujici. Po prujezdu prusmykem jsem minul D.L.Bliss State Park - který me nadchnul - plny pisku a obrich rozhazenych kamenu, urcite se tam nekdy vice podivam. Emerald Bay na první pohled splnil, co jsem od nej ocekaval - krasa prirody mi opet téměř vyrazila dech. Po par desitkach minut vyrazim na bezeckou část - u Eagle Lake jsem asi po 20 minutach, osvezuju se, sklizim par obdivnych pohledu turistu jdoucich pouze k Eagle Lake a vyrazim dal směr Dicks Peak (3040 mnm). To jsem se ale prepocital  - trail je tak strmy a kamenity, ze nejde vůbec bezet a trekovani me dnes nejak nebavi.. Kenny se ale s pozvankou na odpoledni frisbee neozyva a tak postupuju dal. V cca 2350 mnm me to zase zacina bavit - trail uz je vlnity a opet bezim. Cestou potkavam několik skupin lidi, kteří trail trekuji s velkym batohem několik dni - vetsinou mi tleskaji a bavi se se mnou, same prijemne setkani. Pomalu ale dochazi voda a energie a ja se utvrzuji v nazoru, ze vrchol Dicks Peaku dnes nepokorim (i tak by to byl ale asi tak 35km beh, takze to byl v kombinaci s kolem dost smely plan…). Místo toho ale lezu alespon na bezejmenny kamenity vrchol ve vysce 2625 mnm a cestou dolu uz je to bezecky trailovy koncert. I tak to ale vydalo asi na 40km na kole a 20km horskeho behu. Dicks Peak urcite pokorim v nejblizsich tydnech - mozna uz v sobotu, kdy s Toddem a jeho kamaradem Mikem vyrazime na beh/hike na Mt.Tallac (2970mnm), který je par km od Dicks Peaku.

Den pote, ve ctvrtek, mi prisly nove bezecke boty Salomon, ale i diky Toddovi (viz druhy dil blogu o Mt.Rose) se drzim zpet a relaxuji po narocne strede. Todd se před par dnama vratil z mesicni cesty do Svedska a ve ctvrtek me pozval k sobe do Truckee, spolecne jsme vyrazili na hudebni festival Truckee Thursdays. Jde o malou akci, která se porada během prazdnin v Truckee každý ctvrtek. Je bajecne videt, jak lide tady navzajem pro sebe vytvari nejaky program - každý ctvrtek zavrou celou hlavni ulici v Truckee autum, během hodiny vyroste nespocet stanku s jidlem, pitim, oblecenim nebo třeba handmade vecmi... A hlavne beer garden + music stage - každý ctvrtek zde hraje par hudebnich skupin z okoli. Jinak do beer garden pousti jen nad 21 let a tohle pravidlo si vsude vcetne baru a vstupu do klubu celkem prisne drzi. Jinak to na Truckee Thursdays byla fakt skvela zkusenost a zazitek - jedine co me mrzi je, ze jsem si blbec vzal fotak s vybitou baterkou. Na to, ze v Truckee zije 6000 lidi, jsem mel pocit, ze na tom festivalu musí byt snad cele město - fakt tam bylo hodne lidi. Potkal jsem tam dokonce Billa a par clenu jeho kapely. A krome vybite baterky me trochu trapila i cena piva, 5 $ - tentokrat to zadarmo hold nebylo :-)

V poslednim odstavci navazu na minuly blog, kdy jsem psal o setkani s medvedem a další zveri. Budu uprimny - z medvedu uz takovy strach nemam, asi jsem uveril, ze jsou tady téměř neskodni (smich). Za to dnes me v praci vystrasil Cody - zrovna jsme odpocivali venku při stridajicim se desti a slunicku (dnes totiž byl první den po vice nez mesici tady, kdy trochu sprchlo..). Licil jsem Codymu moje bezecke zazitky s medvedem a jelenem. V tom jsem si vzpomnel, ze jsem na poslednim behu videl nejake vetsi zvire tak 2 m na prave strane ode me, ale bylo prilis rychle tak uz jsem zahledl jen hnedy zadek (to zni vtipne, ted jsem si to uvedomil :D ) a ocas. Myslel jsem si, ze to byla pouze nejaka velka liska nebo tak - vůbec jsem tomu nevenoval pozornost. A dnes mi Cody řekl, ze se tady u Tahoe obcas vyskytuji i „mountain lioni“ = pumy! Takze mam noveho strasaka :-) Kazdopadne nevim, jestli to co jsem zahlidl ja, byla puma, spis bych to tipoval na kojota - kterych je tady také dost. Abych vas ale nestrasil, nic mi tady nehrozi - není to jako les mezi Zdarem a Racinem - ty rozlohy tady jsou obrovske a abych narazil na nejakou pumu, to by musela byt joo nahoda. Kdyby to nekoho zajimalo - tak tady je odkaz na seznam „pro nas exotickych“ zvirat, která kolem Lake Tahoe ziji.

Tak to byl zase takovy mismas report z meho zivota v USA. Ve stredu volejbal s Kennym a spol, v patek paycheck day a v sobotu hura na Mt.Tallac. Mejte se fajn!

Emerald Bay

Ja nad Emerald Bayem, kousek od Eagle Falls

Kazdy, kdo ma to stesti mit vlastni lod, sem miri :-)

Takovyhle kamenu se tady povaluje nespocet.. Libilo by se tady i vsem, kteri maji radi bouldering!

Jedno z mnoha krasnych horskych jezer - za mnou horsky hreben se snehem stoupajici k Dicks Peak.

Napojeni na Tahoe Rim Trail, v pozadi vrcholovy hrebene Dicks Peaku (3040)

Lezeni na na bezejmenny vrchol 2625 mnm, Photo Sport jako vzdy v akci.

Zaverecny relax v jedne z mnoha fontan pod Eagle Falls.

Uz zpet v Emerald Baye pred zaverecnou cyklistickou casti :-)
Skvely vyhled na Jacks Peak a Lake Tahoe, od ktereho jsem 1,5 hodiny pred tim vybehl.

Thursday, July 19, 2012

USA_07: Setkani s medvedem = okoli Lake Tahoe


Minule jsem slibil nejake povidani o okoli Lake Tahoe a mestech, které pokud možno nebude obsahovat behani nebo jiny sport:-) Ovšem to jsem nevedel, ze moje mestske dojmy a zazitky opet prebije priroda. Medved! Konecne… V pondeli jsem vytahl svého spolubydliciho na kratky trek na Eagle Rock, kam casto beham - aby taky něco videl z toho Tahoe! A zpatecni cestu nam „zprijemnil“ medved 2 metry od nas! O tom ale az za chvili.

Duvod, proc jsem o mestech tolik nepsal, je vcelku jasny. Nehraji tady takovou roli - vse se tady toci kolem jezera a hor. Samotna oblast Lake Tahoe je jedna z turisticky nejvyhledavanejsich oblasti Kalifornie - jak v lete kvuli rekreaci, vodnim sportum a horam, tak hlavne v zime - diky unikatnimu podnebi je 2m snehu prumerna Tahoe nadilka.. Takze tady v podstate nenajdete člověka, který by nelyzoval/nebezkoval/nesnowboardoval. V kazde garazi narazite prinejmensim na tri pary sneznic. O vikendech je tadyd skutecne hodne turistu - nekdy je vjezd do Tahoe City tak zacpany, ze je podstatne rychlejsi jet tu 15km streku na kole.

Lake Tahoe, druhe nejhlubsi jezero USA (501m), je unikatni především svoji nadmorskou vyskou - hladina v 1897 mnm pro me znamena takove celoletni horske soustredeni :-) Vetsi část jezera, ta vic sportovni/ horska, kde se nachazim i ja, lezi v Kalifornii, zbytek nalezi státu Nevada. Jak uz jsem nekolikrat zminil - lide jsou tady hrozne mili a napomocni - v podstate se da rict, ze krome stalych obyvatel tady v lete narazite bud na studenty, kteri si vydelavaji na zimni mesice plne snehu nebo na bohate americani ze San Francisca, kteri tady mají letni byty/domy a lode. Jezero je plne lodi - a je tak velke, ze se neobejde bez „lodni policie“ .. Kolem jezera je několik mest, které jsem tady nekolikrat zminil. Ja ziji v Tahome - na zapadnim pobrezi asi 15km od Tahoe City, které je taky centrem Tahoe okoli. Pod tim si ale nepredstavujte zadne super mestske centrum - ano, je tam sice několik outdoorovych obchodu, v lete asi 5-10 pujcoven raftu a kajaku (v zime naopak lyze/snb), asi 5 pujcoven horskych kol a par baru a hospod. Ale tim to hasne - vse zije turistickym ruchem, sportem a horami. Zadne velke nakupni centrum, hlavne ale zadna fabrika ci tovarna. To jsem si uvedomil az po case - ze posledni velka tovarna, kterou jsem videl byla asi 100km od Lake Tahoe. Nejblizis velke město je Reno - o kterem jsem psal par slov v nekterem z min.blogu. Za zminku stoji ještě Kings Beach na severu LT, kde jsem stravil 2 dny v hostelu - to je popularni město zejména pro plazove typy :-) Incline Village je první mestecko v nevadske casti LT - a hned je to poznat - asi 10m po vjezdu a welcome billboardu Welcome to Nevada na vas vykoukne parek casin :D Krome kasin je Incline zname pro svoje milionarske domy  - s Toddem jsme projeli tu nejbohatsi ulici a chvili nam to trvalo, každý druhy barak ma totiž priblizne rozlohu zdarske namesti..
Nejvyhledavanejsim mistem u Lake Tahoe je Emerald Bay - krasna zatoka na jihozapade LT, to si ale zaslouzi cely clanek, o tom tedy priste! Takze priste zase kapka sportu a foto krajinek :-)
Jo ještě ke kauze medved! Nekteri z vas se me ptali, zda jsem ho uz videl atd.. Do tohoto pondelka jsem nemel tu cest. Coz uz bylo podezrele, protože v horach tady travim pomerne dost casu a medvedi se tady daji potkat nekdy i normalne na ulici. (uz chapu, proc je ve znaku Kalifornie). Pokud ho vylozene nevyrusite nebo nenarazite na matku s malyma, tak to ale není nebezpecne. … Vyrazil jsem s Kamilem, mym spolubydlicim, na Eagle Rock. Nevim, jestli je to mnou - ale od te doby, co se mnou bydli, tak Kamil prestal kourit (10-20/denne), hraje basket a zacina mit rad hory :D … Kazdopadne - při ceste z Eagle Rock, uz se trochu stmivalo, mi doslova medved skocil do cesty. Nepredstavoval jsem si, ze bude tak obrovsky! Nikdy jsem nevidel něco tak velkeho, pohybovat se tak rychle..  Rozhodne bych mu teda neutekl :-) Byl asi 1-2 metry ode me, ale rychle popobehl dal, a par vterin okupoval okoli nasich kol :D Ale vypadal, ze se boji vic on nas, nez my jeho. Takze mi po par vterinach otrnulo a zacal jsem hledat fotak..
Tim jsem asi zacal mit stesti na zvirata - další den totiž při treninku na olympijskych biatlonovych tratich v Tahome, me doslova malem zaslapl jelen! Probehl kolem me a bylo. To vlastne nevim jestli jsem zminil - 1960 byly OH ve Squaw Valley - ale biatlon a ještě nektere discipliny lyzovani se jezdily na trailech kousek od mista, kde bydlim. V lete jsou to krasne traily upravene na beh a mtb - ne jak v CR, kde na to naplacaj metr asfaltu..

A co mam v planu na další dny? V praci uz se to uklidnilo, takze si ted snad pravidelne budu brat 5 dni v tydnu. Volne dny planuji stravit vyletama do hor, behanim.. zkusit ještě nejake vodni sporty atd. Pristi tyden se nejspis s Toddem vypravime na Mt.Tallac + s Kennym mame v planu rock jumping - na vychodnim pobrezi Lake Tahoe je několik skal nad hladinou, z kterych se da skvele skakat do jezera - a ty fotky jsou paradni! Tak to urcite zkusime.. V srpnu me cekaji, pokud budu zdrav, 2 bezecke zavody. A taky se pomalu rysuje ten „zvlastni“ darek k mym narozeninam - 13/8 se tady bude několik poloprofiku pokouset o prekonani bezeckeho rekordu na Tahoe Rim Trailu a ja bych mozna mel byt jednim z vodicu (cca na 15-20mil). Tak uvidime.. Za par dni ocekavejte blog z krasneho Emerald Baye!

Typicke namesti/hlavni ulice.. tohle je v Trucke.. hlavne vlajka nesmi chybet!

Uvedomil jsem si, ze jsem sem jeste nedal foto meho ore :D

Cesta z prace :-)

Podvecerni plaz kousek od domu

Basketbal s Kamilem u nas pred domem


Luxusni svaca v praci! Burger se syrem, slaninou, vajickem, salatem a avokadem!

S kamilem na Eagle Rock chvili pred medvedim prepadenim

Medved. Kdyz byl bliz, tak jsem si fotografovat netroufl :-)

Friday, July 13, 2012

USA_06: Zavody v Truckee & Twin Peaks


Tak se po tydnu zase dostavam k memu blogu - ne ze by nebylo o cem psat. Spis jsem na to nak nemel naladu a hlavne jsem cekal, az zverejni fotky ze zavodu, kterych jsem se zucastnil (a které dopadly zazrakem), abych sem nejake mohl dat. Cekani se vyplatilo tak napul - sice fotky zverejnili, ale zjistil jsem, ze se za ne plati :D V plnem rozliseni 30 $ za fotku - dekuji, nechci.. Tak jsem koupil aspon jednu cilovou v zakladnim webovem rozliseni.. 

Ted uz teda k tem zavodum a tomu, co jsem za poslední dny prozival. Jak jsem zminil v poslednim blogu, minule 2 tydny jsem hodne pracoval (soupl jsem tam i několik 10h) + trenoval, coz si vybralo dan v podobe unavy, tak se ted snazim vic odpocivat. Po 8 dnech bez volneho dne jsem se konecne dockal - minulou nedeli jsem mel volno. Zase tak moc jsem si neodpocinul, prihlasil jsem se totiz na bezecke zavody v mestecku Truckee, ktere je asi hodinu cesty z meho domu.  Premital jsem zda se mam prihlasit na 10tku nebo pulmaraton (oboje terenni, takze zadny super rychle casy, spis uzivani trati :-)), ale vzhledem k te unave jsem zvolil jen kratsi desitku. I tak start v 9:00 (kvuli pozdejsimu vedru) pro mne znamenal vstavani pred 6 ranni. To se samozrejme nepovedlo. 

V 7:02 vstavam s vedomim, ze jsem za startovne zaplatil 50 $ ... Balim se asi za 15-20 sekund. Beru kolo a jedu na posledni mozny bus - 7:10. Mam stesti, TART bus jednak stiham, jednak drzak na kolo není obsazen. (v kazdem autobuse jsou jen 3 drzaky na kola). V Tahoe City musim presedat na bus do Truckee a tam uz stesti dochazi - drzaky na kola jsou obsazeny, kolo musim nechavat zamcene u lampy na namesti a do Truckee vyrazim bez kola. V Truckee na aut.nadrazi je zpozdeny bus cca v 8:20, ja jsem asi 4-5 km od startu neznamym smerem a do startu zbyva necelych 40 minut.. (kolo jsem si chtel vzit prave proto, abych z nadrazi na start dojel rychlejc a nemusel tam bezet). Kolo nemam, na start bezet musim.  V 8:42 to stále nevypada, ze bych se místo konani zavodu priblizoval - ze sportovniho  arealu, do ktereho jsem zdalky miril a myslel si, ze to je místo startu, se vyklubalo male letiste. Propadam panice a vidim moje dollary za startovne letet z okna, takze zkousim zoufale stopovat. Aaa - stesti, první auto a hned mi nabidne, ze me na start zavodu hodi.. Cislo vyzvedavam cely udychany v 8:52. Parada, davam jeden gel, cislo na sebe a jdu na start.

Tak to byla pro mne asi dokonala predstartovni priprava. Jeste po prvnim kilometru zavodu jsem se musel pochechtavat nad svym dnesnim ranem.. Opravdu jsem se na závod vůbec nesoustredil. Z toho vyplynulo, ze asi na 3.km zjistuji, ze závod vedu (!!!) - prede mnou jsou jen 4 borci, co ale bezi pouze 5tku. Trochu zklidnuji tempo a závod si uzivam, nikam se nezenu. Na první obcerstvovacce me dobiha Chris - nabouchany tricatnik „beham jen tak pro srandu - terenni maraton kolem 3h“. Chris ze me ma respekt, protože jsem mu na startovni care stihl nakukat, ze desitku mam 36-37 (CR silnice a Lake Tahoe trail je velky velky rozdil..). Jeho respekt kazdopadne netrval zase tak dlouho a po asi 2km spolecneho behu me utika - dochazi mi totalne energie -> beh z nadrazi + zaludek postradajici snidani si zacinaji vybirat svou dan. Kazdopadne, ani nevim jak, dokoncuji na 2.miste celkove v case 40:34 (asi ze 40 lidi, ten cas je nakonec celkem kvalitni vzhledem k terenu, kopcum a nadmorske vysce) První v „20-29“ (nutno priznat, ze jsme v této kategorii byli tri :D - takze to neprecenuji :-) ) - byl to ale pro me velky zazitek, byt na bedne, kazdopadne bych to doopravdy neprecenoval, konkurence tentokrat nebyla nijak velka - z tech 40 lidi vykonnostnich bylo jen tak 5-10. To ale nic nemeni na tom, ze jsem si to vazne uzival a jednou jsem byl ten, kteremu ostatní při dobehu v cili fandili :-) Jinak Chris mi dal na poslednich 4km 2 minuty :D Jako cenu utechy mi nabidl, ze me po pozavodni barbeque hodi na nadrazi v Truckee, abych tam znovu nemusel bezet :-) Na konci srpna mu to v Incline Village na horske 10tce oplatim!

Porad tady na blogu zminuji nejake mesta, Truckee, Incline Village, Tahoe City, Lake Tahoe :D atd atd - a nic jsem o nich poradne nenapsal - o tom tedy v pristim blogu, na který snad nebudete cekat zase tyden :-)
Zavod byl v nedeli. V utery jsem mel se stestim další volny den - tentokrat jsem si ho urcil jako laundry day - proste jsem chtel zajet do TC a vyprat si :-) V pondeli vecer tento plan ovšem ztroskotal při pohledu na mapu - byl jsem jeste nadseny z tech zavodu a pln sil - proto jsem vymyslel monstrozni plan. 17km kolo na Barker Pass (z toho 10km prudkych serpentin do 2250, kterymi by nepohrdl ani strejda Petr) -> 23km horsky beh s vybehem/lezenim na dva vrcholy: Barker Peak (2496 mnm) a Twin Peaks (2709mnm) -> a na kole zase zpet. A tak to i probehlo.. Rano jsem sbalil 3 flasky s vodou, 2 energeticke gely, tycku, fotak, mapu, celovku a vyrazil jsem na vec. Vyjet na Barker Pass na tom mem starem pujcenem ori byl heroicky vykon (cestou jsem mijel silnicare na Specialized kolech za 100 tisic, koukali na me dost nechapave - hlavne ti, ktere jsem predjizdel), asi v 11 nechavam kolo kilak pod Barker passem, kde se napojuji na nejznamejsi trail okolo jezera -Tahoe Rim Trail, na kterem travim cely den az k Twin Peaks. Byl to skvely den, az na to ze na takovy vykon opravdu nestaci 2 gely a tycinka a 2 L vody.. Doslo mi asi 5km od kola a dost jsem se protrapil v tom horku.. Kazdopadne to pro mne byly velke zazitky - bylo to poprve, co jsem byl v takovych velkych horach uplne sam, samozrejme je vzdycky lepsi s nekym ty vrcholy sdilet, ale tohle mělo taky něco do sebe, na Twin Peaks to byl silny zazitek. Ještě bych zminil, ze vrcholy tady vypadaji uplne jinak nez v Evrope. Zadne retezy, zadna lana, zadne vrcholove krize … Zadna cesta! Proste jen priroda. Traily vedou vetsinou 100-200 vyskovych metru pod vrcholem po vrstevnici a na vrchol se doslova leze po sutrech atd. Vrcholy nechavaji prirode a zadny retezy tam nervou - kdo si troufne, tak tam leze, kdo ne, tak zustava na trailu.. Hlavne na Barker Peaku to byl v silnicnich maratonkach dobry lezecky vykon. (ale nic nebezpecneho - mami, andi :-)) Nakonec jsem asi km od kola potkal sympaticky par, ktery mi daroval lahev s vodou a cestou domu, jsem se zastavil v praci a vypil asi 2 L coly na ex :D

Furt tady zminuji slovo „trail“ - ale nekteri mozna nevite, co to pisu - je to proste jednoduse nezpevnena cesta - idealni na beh, hiking nebo horske kolo. Na Tahoe Rim Trailu se setkate s nejruznejsimi povrchy - od kamenu, korenu přes snih, pisek hlinu az po travu, je to jeden z nejznamejsich treku na svete - 266km dlouhy. Fakt nechapu, jak to Kilian Jornet mohl prebehnout za 38 hodin - sice jsem tam dal 23km beh, v nekterych castech mate pocit, ze doslova letite (z kopce :D ), za to nektere casti byly pro mne tak prudke, ze jsem automaticky prepinal na chuzi..

Tak to jsem se zase nechal unest psanim o sportu, priste tedy něco o mestech a zivote tady :-) 

Podvecer na jednom z vrcholu Eagle Rock.

Dobeh na zavode..

Jedina moje fotka ze zavodu, kdy me cvakl Chris.

Par desitek vyskovych metru pod Barker Peakem, celkem jde videt i ten sklon..

Typicky hreben na Tahoe Rim Trailu. V pozadi Lake Tahoe.

To jsem potkal dva horolezce z Hawaje, tak jsem toho vyuzil a nechal se vyfotit ..

Cela Sierra Nevada a Kalifornie pode mnou :-)

Lezeni na Twin Peaks (2709)

Moje staricke dosluhujici silnicky.. Ten hreben naproti prebehly!

Vrchol Twin Peaks.

Friday, July 6, 2012

USA_05: Rafting & Eagle Rock


Uz jsem peknych par dni nepridal zadny prispevek, tak jsem se to dnes vecer rozhodl napravit. Je tady zrovna 10 hodin vecer a ja uz asi 4 hodiny lezim vyrizenej v posteli - pricitam to jednak narocnym poslednim dnum, jednak jsem asi snedl něco spatnyho a dost me boli bricho (coz jsem si nevybral v ten nejlepsi okamzik vzhledem k nedelnim zavodum..).

Zazitky na internet pisu vetsinou tak s tydennim zpozdenim, tak uz nejsou tak cerstve.. Kazdopadne jsem sliboval něco o raftu, novem bydleni atd :-) Minuly tyden se na me usmalo stesti v podobe 3 volnych dnu v rade, smulu jsem si vybral nasledujicich 8 dni, kdy pracuji v kuse. Prvni volny den jsem stravil „povinnym“ vyletem do Rena, kam jsem se vypravil s ostatnima evropskyma studentama pronajmutym autem (cca 25 $ na jednoho na den). Reno je nejblizsi „vetsi“ město v oblasti Tahoe, lezi ve státu Nevada. Je neuveritelny, jak se s par kilometrama meni krajina - u Tahoe jste u krasneho jezera obklopeneho horami.. Jen co prejedete horsky hreben, vykoukne na vas nekonecna poust Nevady a brutalni horka (na me je horko i u Tahoe). Renu se prezdiva mensi Las Vegas - je to město plne kasin a me nijak zvlast nenadchlo (spise vubec). Jel jsem tam jen kvuli jedne poslední formalite ohledne pracovniho povoleni v USA - Social Security Number. To jsem v poradku odbyl, ještě jsme stihli udelat velke nakupy jidla - protože v Nevade je jidlo vyrazne levnejsi nez v Kalifornii, natoz v Tahoe (kde je extremne draho). O to vic jsem rad, ze mam luxusni jidlo v praci, usetrim tak spoustu penez..

Zapomnel jsem zminit, ze den pred zajezdem do Nevady jsem se konecne na stalo prestehoval. Hledani pronajmu u Lake Tahoe me stalo hodne energie a casu. Hlavne proto, ze vetsina pokoju/pronajmu atd je hodne draha a hlavne v této rocni době obsazena. Hledani funguje zejmena pres internetovy server Craigslist - kde muzete najit vse, od inzeratu na sdileny pokoj, pronajem celeho domu, nove kolo, az po ojety 4x4 terenak za 1500$. + Jsem hledal zpusobem, ze jsem se ptal, kde jsem mohl - od spolupracovniku, přes ridice na stopu az po prodavacky v obchode.

Během meho gaucovani u Kennyho (viz minuly dil) jsem navstivil několik potencialnich pokoju k pronajmu, všechny kolem 500$ a vice na mesic, coz je proste docela hodne. Nakonec se na me usmalo stesti a nasel jsem skvely pronajem v mestecku Tahoma - asi 3km od prace. Jedina vada - 900$ na mesic, coz jsem si proste dovolit nemohl, nastesti jsem nasel celkem dobreho spolubydliciho - jmenuje se Kamil, z Polska, jeden z nas 8 evropanu ve West Shore Cafe. Mame k dispozici cele jedno patro domu, kazdy svuj pokoj, balkon, takze super. Od Garyho jsem si vypujcil kolo na cele prazdniny, sice to není zadnej luxus, ale do práce ci do Tahoe City nebo na plaz parada.

Druhy den volna jsem stravil dlouhym „pruzkumnym“ během z meho noveho bydliste nahoru do hor - trail se nazyva Rubicon Trail a vede ke 4 horskym jezerum, krasa (velky rozdil oproti predchozimu dnu stravenemu ve meste kasin..). Jedina vada byla, ze prvnich asi 8 km je to cele do kopce, coz v kombinaci s brutalnim horkem zanechalo svoje stopy na mych zadech a krku. Dalsi den me Kenny a jeho spolubydlici Caleb, Whitney, Billy a dalsi pozvali na sjezd reky Truckee na raftu. Reka Truckee vyteka z Lake Tahoe smerem k mestu Truckee a dal miri do státu Nevada. V Tahoe City jsme si pronajmuli raft, standardni cena je 35 $ na osobu na den, nastesti Caleb pracuje u firmy, která rafty pronajima, takze nam dali hodne prijatelnou cenu 10 $ na jednoho, parada! Jak jsme se nalodili, uz jsme bouchali plechace, v podstate jsme ani nemuseli moc padlovat a dost často jsme se jen nechali unaset proudem, jen v nekolika mistech jsou pereje, jinak je to totalni letni relax. Bohuzel reka je zatím furt dost ledova na to, abych tam skocil, v prubeha leta se pry ohreje.. Kazdopadne nekteri nemeli tolik stesti co ja, napr. Kenny tam omylem zahucel hned 2x :D

Ani jsem v minulych dilech nezminil, jake problemy mají americani s mym jmenem Vojta. Téměř nikdo to napoprve neumi poradne vyslovit a hlavne si to dost spatne pamatuji, proto mi vetsina z nich říká VJ :D (vídžej,.. uz jsem si na to celkem zvykl). Taky stoji za zminku, ze jsem minuly patek dostal svůj první „paycheck“ - z cehoz vyplynula další formalita v podobe zalozeni uctu v americke bance..

Po idylickych trech dnech nastala tvrda realita v podobe 8denniho pracovniho cyklu.. A hlavne tyden, ve kterem je Independence Day - den, kdy americane slavi nezavislost na Velke Britanii. Nikdo tomu nerekne jinak nez Fourth of July, datuje se do roku 1776. Vsichni americane jsou velci patrioti, i normalne mají vyvesene vlajky, natoz v těchto dnech. Na nekterych domech lze videt i 3-4 vlajky, vlajecky mají zapichane i v zahonkach na zahrade.. Pro nas to ale znamenalo, ze nase luxusni restaurace ma cely tyden absolutne plno.. Takze mam za sebou několik asi 10-hodinovych smen..

Do toho jsem se snazil ve volnem case trochu potrenovat, nebo vyrazit do hor. Uz jsem si tady oblibil jedno místo, jmenuje se Eagle Rock - je to asi 90m vysoka skalni stena cnici nad jezerem, na kterou lze jak lezt, tak z jedne strany po prudkem trailu vybehnout. Ode me je to tam a zpatky asi 13-14km, takze v pracovni dny beham z nedostatku casu nejradsi tam. Nahore jsou tri vrcholky a vyhled je jak na strese světa - cele jezero pod vami, hrebeny hor na protejsi strane na vasi urovni, parada.. Mam to místo fakt rad, vzdycky tam vybehnu a jen třeba 10-15 min sedim na skale a koukam na vsechno kolem.  
Dnes to bylo takove strucnejsi - o to vic fotek pridavam + vice fotek z Eagle Rock dam priste - to místo je fakt skvely!

Plaz kousek od meho noveho domu.

Velke hallo v mensim meste kasin aneb Reno.

Rubicon Trail, 18km behem k Miller Lake (asi 2300mnm)

Kazdou reku ci potucek v tech vedrech vyuzivam k osvezeni :-)

Pohoda na raftu, vpravo v rece potapec Caleb a jeho poklad :D

Billy a zbytek jeho kapely. A snad jediny pes, ktereho mam rad - Blue Dog.

Caleb a Kenny zkusenym pohledem meri pereje

Jeden z vrcholku Eagle Rock. Pod Lake Tahoe, naproti hreben Mt.Tallacu, kam se chci co nejdriv take podivat.

Eagle Rock. Naproti hreben, na ktery jsme bezeli se Salomon tymem.

Stale Eagle Rock.

Muj prechodny domov na 3 mesice :-)