LIVING THE DREAM. VOJTA V USA: USA_19: Yosemity, Pacifik a dlouhé silnice!

Porad si rikam, ze bych ten blog mel nejak formalne dokoncit a napsat jeste par slov o druhe pulce cestovani a pote jeste o 3 dnech v SF a skvelem Stanfordskem ukonceni leta u Kibbonu - presne tam, kde moje dobrodruzstvi zacalo.

Pokud se nepletu, tak naposledy jsem skoncil nekde na upati Yosemitu. Yosemitsky narodni park je jeden z nejnavstevovanejsich narodnich parku na svete (za rok 2011 navstivily park temer 4 miliony lidi). Prosluly je zejmena charakteristickymi skalnimi stenami a nekonecnymi horskymi plochami, jezera se stridaji s jehlicnatymi lesy a obrovskymi kameny jen tak pohozenymi pod vodopady atd. Prvni pohled na Yosemite Valley Vam opravdu vyrazi dech. Mne osobne tedy asi vic ohromilo Death Valley, hlavne proto, ze charakter hor byl v Yosemitech hodne podobny tomu, co jsem cele leto zazival u Lake Tahoe. Do Yosemitu jsme vjizdeli ze strany od mesta Bishop, u Mono Lake (ktere jsem zminoval minule) se cesta prudce staci nahoru pres horske hrebeny az do Tioga Passu - se svymi 3031 mnm nejvyssi horsky prusmyk v USA. Po par desitkach km prudce nahoru uz se kochame krasnymi vyhledy a procitame letaky o tzv. hantaviru - smrtelny virus prenaseny hlodavci, ktery se mesic pred nasi navstevou rozsiril prave v Yosemitech. Po navratu do CR jsem shodou okolnosti polykal 2 tydny antibiotika a tak jsem si prozil krusne chvile s cekanim na vysledky rozboru krve, mel jsem trochu nahnano :-)

Po prujezdu Tioga Passu nas potkava prvni vetsi zpestreni dne - v jedne ze serpentin na nas zbesile mava asi 20 cilych duchodcu ze zeme tulipanu, s tim ze se jim zavaril autobus. Ochotne nabirame dva z nich na zadni sedacky naseho zihadla a vezeme je dolu do Yosemite Valley do infocentra, kde mají pockat na nahradni autobus. Pote vyrazime na kratky vylet k Yosemite Falls - obri krasne vodopady padajici ze skalni hrany az dolu do udoli. Jo - tak to jsme presne nevideli. S velkym ocekavanim vyhlizime první kapky vody a po par vterinach u vyschleho koryta chapeme - jsou vyschle. No, tak to se nepovedlo. Den se snazime zachranit vyjezdem k Tunnel View - krasna vyhlidka, kde se foti pohlednicove obrazky celeho Yosemite Valley vcetne El Capitan a Half Dome. Pote se spontanne rozhodujeme pro navstevu parku Mariposa Grove - sequiovy haj na druhem konci Yosemit. Pohled na nejvetsi stromy na svete opravdu stal za to, priroda nam opet vzala dech :-) Jsou dva druhy sekvoji - tzv. Giant Sequioa, ktere se vyskytuji prave zde a primo v parku Sequioa NP a vyznacuji se nejvetsi sirkou (nekolika metrovou) na svete a celkovou majestatnosti. Druhym typem je tzv. Redwood Sequioa - ten se vyskytuje na sever od San Francisca u pobrezi Ticheho oceanu. Po odpoledni stravenem pod sirokymi kmeny na nas ceka dalsi kovbojka, tentokrat dvojnasobna. Prvni cil - dojet na totalni rezervu nekam k benzince! Prece jen byt v Kalifornii bez benzinu neni uplne sranda. Cil druhy - najit prijatelne drahe ubytovani nebo si zase polamat krky v aute :-) Cil prvni, ackoliv na posledni chvili dopadl dobre - asi po 50km jsme konecne narazili na mestecko s benzinkami, dokonce s nekolika. To jsme oslavili v typickem burger housu skvelou veceri a nastala tma. S cenami okolo 100$/noc a vyse jsme hostely vzdali a rozhodli se zahrat si zase na skautiky. Zkusene jsme zaparkovali na hranici vjezdu do parku a to primo vedle socialniho zarizeni. Spokojeni sami se sebou po nekolika pivech usiname vstric dalsim dnum. Brzo rano se probouzime a zjistujeme, ze jsme uprostred placeneho kempingu, takze vice nez zkusene vyplacneme 20 babek za ***** hotel Predni Sedadlo. Nejblizsi plan jasny - vyjet serpentinama do 2199mnm Glacier Point - vyhlidkovy bod, kde se v historii zastavila hranice ledovce, ktery okupoval cele Yosemite Valley. Tam se loucime a ja uz v maratonkach a sortkach ukrajuju kilometry krasneho trailu dolu do udoli. To bych si neodpustil, navstivit Yosemity a nepotrestat nejaky trek/beh! Kabi zatím prejizdi autem dolu do udoli a tam se opet setkavame. Po 1000 vyskovych metrech sebehnutych za necelou hodinku me celkem boli kolena a tak se chladim v rece (hloupost, viz strach z hantaviru...).

Odpoledne jsme se rozhodli napravit si chut z predchoziho vyschleho dne a vypravit se k trochu mene znamym, nicmene alespon tekoucim vodopadum - Bridalveil Falls. Tam si davame „lezeckou“ vlozku az k usti a krasnemu jezirku pod vodopadem. Pote uz opoustime Yosemity a ceka nas několik stovek kilometru typickeho road tripu - siroka dalnice vedouci az k LA! Vecer dorazime do mestecka u oceanu - Ventura, kousek od LA pod Santa Barbarou. Tentokrat uz motelem nepohrdame a vecer ochutnavame v ramci globalizace thajske jidlo v krasne restauraci. Patek nas vita slunickem a vysokymi teplotami a ceka nas tzv. No 1 Highway, vedouci od Santa Barbary po pobrezi a utesech az do San Francisca (opet nekolik set km).

Jizda na tehle silnici musí potesit kazde oko a hlavne kazde srdce ridice, je to vazne zazitek na utesech, kdy vidite utesy a zarezy cest kilometry pred sebou, kde behem par desitek minut pojedete.. Moje naivni predstavy o koupani v pacifiku se ale rozplyvaji - teplota prudce klesa a hlavne vitr je neuveritelny. Jeste jsme stihli projet krasna pobrezni mesta Monterey a Santa Cruz a uz se poohlizime po spani. Tentokrat mame stesti, k veceru si vsimam odbocky k majaku na jednom z mnoha utesu a s nasim prekvapenim zjistujeme, ze majak funguje zaroven i jako studentsky hostel, s cenami vice nez privetivymi! Varime luxus tortilly, davame rec s kolegou v pokoji a uz se tesime na dalsi den do San Francisca, kde nase spolecne dobrodrustvi konci. Dopoledne chceme zfouknout jeste Golden Gate - tam se totiz bez auta dostava dost tezko (v poledne jsme meli auto vratit zpet v Hertzu). O ceste skrz San Francisco staci rict jedno slovo - punk. Jet do takovyho města bez mapy a bez GPS zni sice blaznive, ale byla to sranda. Nase orientace k Hertzu byla ve smyslu - „vime, ze je v centru, takze jedeme smer mrakodrapy“ :D Golden Gate byl skvely zazitek, vlastne jsme se ani v SF nerozkoukali a uz jsme jeli skrz cerveny most :-) S vyhledem na mracne finacni centrum a veznici Alcatraz se poustime do posledni spolecne akce, jiz zminene hledani pobocky Hertz. Po asi hodine hledani v centru jsme si uvedomili, ze jsme zapomneli docerpat benzin, takze opet naky adrenalin v zilach. Nakonec vse zvladame a spolecne zazitky zajidame skvelymi burritos v Chipotle. Potom uz se rozchazime kazdy vlastni cestou, Kabi za Marou a Fildou (s kterymi jsme se cely tyden celkem vtipne po Kalifornii mijeli) a ja smer Stanfordsky stadion. O tom ale az posledni kratky blog.

Celkove bylo cestovani fakt super, i diky Kabimu a vsechno vlastne tak nejak vyslo, sice hodne spontanne, ale hlavne skvele. Casto si tady v CR s myslenkami nad bakalarkou a dalsimi ruznymi starostmi rikam, jaky by to bylo dobry, byt zrovna nekde uprostred Kalifornie a neresit kam a co atd. Rozhodne jeden z nejparadnejsich tydnu na cestach, ktery jsem zazil!